Vtip: Kněz nabídl jeptišce, že ji sveze. Když se...

Kněz nabídl jeptišce, že ji sveze. Když se posadila v autě, přehodila nohu přes nohu, až se jí odhalilo stehno. Kněz jenom horko těžko nezpůsobil havárii. Když srovnal auto na silnici, položil jeptišce na stehno ruku. Jeptiška se ptá: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz dal ruku pryč. Ale když zařadil, znovu ji položil na původní místo. Jeptiška opakuje: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz se omlouvá: „Odpusťte, sestro, tělo je slabé.“ Dojeli do kláštera. Jeptiška těžce vzdychne a vystoupí. Kněz se vrátil do kostela a vyhledal Žalm 129. Stálo tam: „Jdi dále a hledej, směřuj výš a nalezneš štěstí.“ Poučení: Znáte-li špatně svoji práci, mnohé možnosti rozvoje vám uniknou přímo před nosem.

Bůh stvořil nebe a ženy. Všechno ostatní bylo vyrobeno v Číně.

Inzerát: Prodám zinek zn. Zn

Drahá co bys dělala kdyby jsem vyhrál v loterii? Sebrala bych ti polovinu a odešla bych od tebe! Uhádnul jsem 3 čísla..tady máš 50 korun a pal do piče!

Promlouvá otec do duše synovi: "A až budeš na té vojně, ne aby ses zaplet s nějakou ženskou. Víš, jaký tam jsou. Nakazí tebe, ty nakazíš svou holku, ta zase mě, já tvou matku a víš, jaká je tvoje matka - ta nakazí celou vesnici."

Muž umřel a dostal se do nebe. Když se dostal za nebeskou bránu, uviděl velikou zeď plnou hodin. "K čemu jsou ty hodiny?" Zeptal se. "To jsou hodiny lží." Řekl sv. Petr. "Každý má jedny. Kdykoliv někdo zalže, ručičky na těch jeho se pohnou." "Wow.." Řekl ten muž. "Čí jsou tyto hodiny?" "Ty jsou Marie Terezie. Nikdy se nepohnuly, což znamená, že Marie Terezie nikdy nelhala."…"A čí jsou tyto?" "Ty jsou Abrahama Lincolna. Pohnuly se dvakrát, což znamená, že Abraham Lincoln lhal dvakrát v životě." "Aha.. A kde jsou Zemanovy hodiny?" Zeptal se muž, rozhlížejíc se po stěně. Sv. Petr odpověděl: "Mám je v pracovně, používám je jako větrák.

Inzerát: Hledá se mladší žena, která umí nejen pi- vní láhev zuby otevřít, ale v kuchyni i vaře- čkou dovedně pracovat, též tvrdé, měkké o- voce zavařovat, na malé zahrádce také zá- hony upravovat, se stálou veselostí i mr- zutosti života zahánět a svým hudebním na- dáním zpříjemnit život starému mládenci. PS: A teď si to přečti ještě jednou, ale ob řádek!

Já: Zlato, někdy ti chci zavolat, a říct ti, jak moc mi chybíš. Ona: A proč mi teda nezavoláš? Já: Vždycky mě zastaví nějaký tajemný hlas. Ona: A co říká? Já: Váš kredit je příliš nízký...

Přepadl mě chlap. Řval peníze, nebo život! Odvětil jsem, že jsem ženatý. Jaké peníze? Jaký život? Pak jsme v objetí dlouho plakali.

Chlápek přišel k mému okýnku a říká: "Hamburger a hranolky, prosím." "Hned to bude pane", odpověděl jsem slušně. "Budete to jíst tady, nebo to chcete zabalit sebou?" "Polib mi prdel, kreténe!", zařval a naštvaně si vzal jídlo. A pak mi někdo říkejte, že u mě v práci ve vězeňské kantýně není žádná legrace...

Víte, jaký je rozdíl mezi granátem a saxofonovým sólem? Žádný! Když ho slyšíte, je pozdě utíkat!