Vtip: Byl jsem velmi šťastný člověk. Má...

Byl jsem velmi šťastný člověk. Má báječná přítelkyně a já jsme byli spolu více než rok, a tak jsme se rozhodli se vzít.Jen jedna malá věc mi vadila, byla to její překrásná a výrazně Mladší sestra. Mé budoucí švagrové bylo dvaadvacet, měla na sobě velmi těsnou minisukni, a určitě byla bez podprsenky. Často se ke mě skláněla, když byla u mě, a tak jsem měl více než příjemný pohled na její intimní části těla. To muselo být úmyslné. Nikdy to nedělala, když byla u někoho jiného.Jeden den tato sestřička volala a požádala mě, abych jí pomohl zkontrolovat svatební pozvánky. Byla sama, když jsem přijel. Zašeptala mi že po mě touží a tyto pocity že nedokázala překonat. Navrhla mi, abych se s ní miloval, jen jednou předtím, než se ožením zaváži svůj život s její sestrou. No, byl jsem celkem v šoku, a nemohl říct ani slovo. Řekla: Jdu nahoru do mého pokoje, a chceš-li poslední divoký úlet, přijď a vem si mě. Byl jsem ohromen, zmrazen a v šoku jsem sledoval, jak odchází po schodech. Když se dostala nahoru, stáhla si kalhotky a hodila je po schodech dolů na mě. Stál jsem tam na okamžik, pak jsem se otočil a šel přímo k hlavnímu vchodu. Otevřel jsem dveře a šel rovnou ke svému autu. A hle, celé mé budoucí příbuzenstvo stálo venku a všichni tleskali! Se slzami v očích, mě můj tchán objal a řekl: Jsme velmi rádi, že jste prošel naším malým testem. . . Nemohli jsme si přát lepšího člověka pro naši dceru. Vítejte do rodiny!A poučení z tohoto příběhu je: Vždy si nechávejte kondomy v autě!

Se ženou jsme včera večer sledovali film Dokonalá vražda. Byl super! Jen mě znervózňovalo, že si pořád dělala poznámky.

Prosba o pomoc zoufalé kolegyně: Kolegyně dostala od kámošky pěkné trojbarevné koťátko. Je milé a přítulné, ale bohužel její manžel je alergický na kočičí srst a tak ho musí dát pryč. Kdyby ho někdo chtěl, jmenuje se Tonda, má 50 let, 175 cm a prošedivělé vlasy.

Po pohřbu se ptají známí vdovce: "Jaká byla poslední manželčina slova?" "Zprava dobré."

"Máňo, dej mi pusu!" "Nedám, jsem šťastně vdaná a správně bych ti ho neměla ani kouřit…"

Muž pokročilého věku byl pozván ke svým starým přátelům jednoho dne na večeři. Udělalo na něj velký dojem, jak jeho přítel,kdykoli se obrátil s něčím na svoji manželku, oslovoval ji miláčku, drahoušku, zlatíčko, má lásko, milá a podobně. Pár žil ve společném manželství už téměř sedmdesát let a bylo z toho jasné, že jsou stále do sebe velmi zamilovaní. Když manželka odešela z jídelny do obýváku, muž se naklonil k hostiteli a povídá. "Myslím si že je báječné, že po všech těch letech stále oslovuješ svoji manželku těmi zamilovanými jmény." Hostitel svěsil hlavu. "Musím ti říct pravdu," povídá, "její jméno mi nějak vyklouzlo z paměti už před deseti lety, a k smrti se bojím zeptat té nevrlé staré nabručené krávy, jak se jmenuje."

Jeden bankéř potkal svého přítele, osmdesátiletého farmáře Toma. Seděli nad pivem a vyprávěli. Tomovi před rokem zemřela žena a říkalo se, že si bude brát někoho na inzerát. Bankéř se tedy zeptal a Tom mu to potvrdil. Řekl, že jí za pár měsíců bude jednadvacet. Bankéř, zkušený a vzdělaný to muž, věděl, že sexuální chutě jedenadvacetileté ženy těžko takový stařík uspokojí. Proto Tomovi poradil, aby najal někoho na výpomoc na ranči, neboť bylo jasné, že nevěsta se podle toho zařídí a tělesným záležitostem bude učiněno zadost. Tomovi se myšlenka dalšího páru rukou na ranči líbila a povídal, že hned odpoledne se po někom porozhlédne. Po pár měsících se ti dva potkali znovu. Bankéř se ptá, jak se má ženuška. "Žena je těhotná," hrdě říká Tom. Bankéř, spokojený, že jeho rada byla účinná, se ptá: "A co ta najatá pomoc?" A farmář bez zaváhání odpovídá: "Ta? Ta je taky těhotná."

Muž potká kamaráda a říká mu: "Ahoj Martine, prý do tebe nedávno uhodil blesk?" Martin na to: "Já si ani nevzpomínám, po deseti letech manželství takové drobnosti ani neregistruješ."

Muž a žena, kteří se nikdy předtím neviděli, se setkají v jednom kupé lůžkového vozu. Po prvotních rozpacích se dohodnou, že žena bude spát na horním lůžku a muž na tom spodním. Uprostřed noci se žena vzbudí a budí muže: "Prosím vás promiňte že otravuji. Mohl byste požádat průvodčího, jestli by neměl nějakou deku navíc?" Muž povídá s leskem v očích: "Mám lepší nápad. Co si zahrát na to, že jsme manželé..?" Žena se usměje: "No, vlastně proč ne." A muž na to: "Dobře, tak neotravuj a jdi se zeptat sama."

Dva novomanželé jsou na svatební cestě v jednom hotelu, při obědě jim vrchní přinese jídelní lístek. Ženich jej podá nevěstě: "Tak, Růženko, vyber si, na co máš chuť." "Ty přece víš, co mám nejraději!" On odsekne: "To vím, ale žrát taky musíme!"

Jednoho dne šla paní Nováková do kostela poradit se s knězem: "Reverende, mám problém. Můj muž vždycky v průběhu vašich kázání usíná. Je to ostudné, a já nevím, co mám dělat." "Mám nápad. Sedněte si dopředu, abych na vás viděl. Vezměte si tenhle napínáček. Já seshora uvidím, když váš manžel usne, dám vám znamení a vy ho píchnete do nohy." V neděli na kázání samozřejmě pan Novák usnul. Kněz to zpozoroval a rozjel plán: "A komu vděčíme za nejvyšší oběť?" a pokynul paní Novákové. "Ježíši!" zařval pan Novák, když ho jeho žena bodla ostrým hrotem. "Ano, máte pravdu, pane Novák, Ježíš se za nás všechny obětoval." Pan Novák brzy znovu upadl do dřímoty. Kněz si zase všiml. "Kdo je naším zachráncem? Pro koho žijeme?" a kývl na paní Novákovou. "Proboha!" vyrazil pan Novák, když mu žena opět vrazila napínáček do nohy. "Ano, zase máte pravdu," pravil kněz s úsměvem. Pan Novák zase upadával do spánku, knězovo kázání nabíralo na tempu a stalo se, že jeden z jeho rozmáchlých pohybů rukama na kazatelně pochopila paní Nováková jako další signál. "A co řekla Eva Adamovi, když mu porodila devětadevadesátého syna?" řekl zrovna kněz. Paní Nováková bodla a manžel zařval: "Ještě jednou do mě tuhle prokletou věc zarazíš a já ti ji vyrvu a nacpu do prdele!"