Vtip: Pepíček dostane od tety krásné autíčko a...

Pepíček dostane od tety krásné autíčko a maminka mu připomíná: "Co se říká?" "Nevím!" "Co říkám tatínkovi, když přinese výplatu?" "Aha - neříkej, že to je všechno!"

Přijde Pepíček domů a ukazuje tatínkovi vysvědčení. Tatínek povídá: "Tak hrozné vysvědčení jsem ještě neviděl!" A Pepíček povídá: "Já také ne, ale včera jsem to našel ve tvých věcech..."

V podniku probíhá finanční kontrola. Sekretářka se úslužně ptá: "Pane řediteli, mám vám připravit kufřík s úplatky nebo rovnou pyžamo a zubní kartáček?"

Pepíček přijde domů celý nadšený a chlubí se mamince: "Maminko, dnes jsme se ve škole učili o výbušninách!" Maminka se ptá: "A co se budete ve škole učit zítra?" Pepíček: "V jaké škole?"

Paní učitelka zadá dětem úkol, aby vymyslely větu, která bude obsahovat slova jelikož a pravděpodobně. Přihlásí se Anička a říká: "Jelikož jsem byla celý rok hodná, pravděpodobně dostanu nové kolo." "Výborně Aničko." pochválí ji učitelka. Další se přihlásí Toník: "Jelikož jsem se pěkně učil, pravděpodobně budu mít pěkné vysvědčení." "Výborně Toníku." Jako další se hlásí Pepíček. Když je vyvolán, říká: "Babička jde po zahradě a nese si New York Times." Všichni na něj koukají a učitelka říká: "Ale Pepíčku, v té větě není ani jedno z těch slov." "To taky ještě není celý." odvětí Pepíček a pokračuje: "Jelikož neumí anglicky, pravděpodobně se jde vysrat."

Zlobí se Pepíček na dědečka: "Ty nejsi tatínek mého tatínka - paní učitelka říkala, že náš praotec se jmenuje Čech!"

Děti mají ve škole tvořit věty, ve kterých se objevují slova jelikož a patrně. Přihlásí se Barunka: "Jelikož je venku zamračeno, patrně bude pršet." Ostatní děti vymýšlejí podobné věty, až se přihlásí Pepíček: "Babička jde po dvorku a nese si pod paží noviny." Učitelka: "No Pepíčku, v té tvojí větě ale není obsažené ani slovo jelikož ani slovo patrně." Pepíček: "No, to taky není všechno. Jelikož neumí ani slovo anglicky, patrně se jde vysrat."

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D

Manželka celníka je v posteli s milencem, v tom zarachotí zámek a manžel se nečekaně vrací z práce. Tak milenec zaleze pod postel. Celník pojme podezření a začne prohledávat byt. Otevře skříň, vysypou se kartóny cigaret. "Tady je to v pořádku," brumlá si. Nakoukne do peřiňáku, tam je pár lahví whisky. "Peřiňák je taky v pořádku, kde by tak mohl být?" Z pod postele se vystrčí ruka s tisícovkou. Celník ji shrábne do kapsy a brumlá si: "Pod postel už jsem se taky díval..."

Strýc říká dětem: "Děti, kdo chce jet na pole okopávat květáky?" Zvednou se jen dvě ruce. "Jen dva? Takže ostatní jdou pěšky!"

Okolo pískoviště jede paní a vidí Pepíčka a povídá: "Taky bych chtěla takového krásného chlapečka. Já to furt zkouším s čápem a pořád nic." Pepíček: "Madam, tak to zkuste s jiným ptákem."