Vtip: Paní Rothschildová otevře v ložnici skříň,...

Paní Rothschildová otevře v ložnici skříň, vyvalej se na ni samý prachy, a ona povídá: "Teda, to je peněz, a to u nás chodí do práce jen jeden. Neumím si představit, jak jsou bohatý rodiny, kde dělaj oba."

Šéf: "V našem podniku klademe velký důraz na čistotu. Otřel jste si boty o rohožku, než jste vešel?" Uchazeč: "Samozřejmě, pane řediteli." Šéf: "A druhý důraz klademe na pravdomluvnost. Před dveřmi žádná rohožka není. Máte padáka dřív, než jste začal!"

Dobrý den, pane Mydláři, odkudpak jdete? Ale z konkurzu na hlavního pražského kata. A co musím splňovat, abych se mohl přihlásit? No, musíte mít vystudované Vysoké mučení technické, musíte ovládat palečnici s všemi deseti, uživatelsky MS Mord, aktivní znalost jazyků a řidičský průkaz na pohřebák výhodou. Tak děkuji, to není nic pro mě, já mám jen mučební obor s maturitou.

Manželka celníka je v posteli s milencem, v tom zarachotí zámek a manžel se nečekaně vrací z práce. Tak milenec zaleze pod postel. Celník pojme podezření a začne prohledávat byt. Otevře skříň, vysypou se kartóny cigaret. "Tady je to v pořádku," brumlá si. Nakoukne do peřiňáku, tam je pár lahví whisky. "Peřiňák je taky v pořádku, kde by tak mohl být?" Z pod postele se vystrčí ruka s tisícovkou. Celník ji shrábne do kapsy a brumlá si: "Pod postel už jsem se taky díval..."

"Šéfe, nemohli byste mi zvýšit plat? Vždyť tu dělám jen za 18.000 Kč měsíčně! "Kohn se pousměje a začne: "Podívej, je pravda, že vyděláváš 18.000 Kč měsíčně, což je ale 216.000 Kč ročně, ale rok má 365 dní. Z toho je 52 sobot a 52 nedělí. To je už jen 261 dní. Dál máš 28 dní dovolené a 5 dnů jsi byl nemocný, to je už jen 228 dní. Den má sice 24 hodin, ale ty pracuješ jen 8 hodin, tedy jen 1 třetinu dne, to znamená 76 dní. Nemluvě o tom, že v roce máme 13 svátků, což jsou dny pracovního volna a tedy pracuješ jen 63 dní. To je jen o dva dny víc než 2 měsíce do roka. No a co chceš víc za práci za dva měsíce? Vždyť vyděláváš skoro 108.000 Kč měsíčně." "Promiňte šéfe, nechtěl jsem vyrušovat......"

Chlápek se uchází o práci na místním úřadě. "Máte na něco alergii?", ptá se úředník na pohovoru. "Ano pane, na kofein. Nemohu pít kávu." "To by neměl být problém. Dále mě zaujalo, že jste byl v armádě." "Přesně tak. 4 roky a z toho roční služba v Afgánistánu." "To vám pomůže v platebních tabulkách. Máte nějaké postižení?" "Bohužel ano. Díky střepině z bomby jsem přišel o obě varlata." "To mě mrzí, ale díky tomu vám můžeme přidat na základě dotací. No výborně - pokud byste měl zájem, tak pracovní doba je 8-16 a bylo by super, kdybyste mohl zítra přijít na desátou. A stejně tak i další dny." "Omlouvám se, ale ... pokud je pracovní doba od 8, proč mám chodit v 10?" "Tohle je státní sektor pane. První dvě hodiny se tu škrábeme na koulích a pijeme kafe."

Pepíček dostane od tety krásné autíčko a maminka mu připomíná: "Co se říká?" "Nevím!" "Co říkám tatínkovi, když přinese výplatu?" "Aha - neříkej, že to je všechno!"

Čtyři přátelé, inženýr, chemik, účetní a státní úředník, se rozpovídali o svých kočkách a jejich přednostech a inteligenci. Aby předvedl svou kočku, povídá inženýr: "Šroubku, ukaž co umíš!" A Šroubek vyskočil na stůl, vzal do paciček tužku a na kus papíru nakreslil čtverec, trojúhelník a kruh. Všichni uznale pokývali hlavou. Tu účetní zavolal na svou kočku: "Fakturko, předveď se!" Fakturka odběhla do kuchyně a přinesla podnos plný sušenek. Sušenky rozdělila do sloupečků, tak aby v každém sloupečku bylo stejně sušenek. Opět všichni uznale pokývali hlavou. Pak zavolal chemik: "Trichloretyléne, do toho!" A Trichloretylén odběhl do kuchyně a donesl mléko a čtyři skleničky a do každé z nich nalil přesně 100 mililitrů mléka a přitom mu neukápla ani kapka. I tentokrát pokývali všichni uznale hlavou a obrátili své pohledy na státního úředníka. Ten jen zavolal: "Rauchpauzo, začni!" A Rauchpauza vyskočila na stolek, sežrala všechny sušenky, vypila všechno mléko, pak vyhnala ven ostatní kočky, postěžovala si, že ji od toho bolí v zádech, sepsala rozhořčenou stížnost na nehygienické pracovní podmínky, vyplnila žádost o náhradu škody, hodila se marod a odešla na zbytek dne domů.

Moje žena si stěžuje kamarádce na neustálé sexuální obtěžování v práci. Řekl jsem jí, že pokud se jí to nelíbí, může přestat pracovat z domova a vrátit se do kanceláře.

Dva vojenští policisté pronásledovali lesní cestou vojína, který dezertoval z armády. Voják doběhl na rozcestí a zde spatřil stojící jeptišku. Zastavil se a udýchaně se zeptal: "Sestro, nemohl bych se na pár minut ukrýt ve vaší sukni? Později vše vysvětlím."Jeptiška jeho žádosti vyhověla, voják zalezl pod sukni. Krátce nato přiběhli pronásledovatelé a položili jeptišce otázku, kudy utíkal onen voják. Jeptiška ukázala na jednu cestu a řekla, že tudy. Když empíci zmizeli, dezertér vylezl a řekl: "Nemohu vám dost dobře poděkovat, sestro, ale abyste věděla, utíkám proto, abych nemusel jít válčit do Iráku." Jeptiška odpověděla, že ho docela chápe. Voják pravil: "Doufám, sestro, že mě nebudete považovat za sprosťáka, ale musím říct, že máte ty nejkrásnější nohy, jaké jsem kdy viděl. "Sestra opáčila: "A kdyby jste se podíval jen o kousek výš, spatřil byste dvojici těch úplně nejkrásnějších koulí na světě. Já totiž taky nechci do Iráku!

Jeden státní úředník si postěžuje druhému: "Já nevím, co proti nám ti lidé pořád mají. Vždyť jsme nic neudělali!"