Vtip: Kněz se zeptá odsouzence k smrti na...

Kněz se zeptá odsouzence k smrti na elektrickém křesle: "Máš nějaké poslední přání synu?" Odsouzenec: "Mám otče. Můžete mě u toho prosím držet za ruku..."

Pepa přijde v noci společensky poněkud unavený domů. Svalí se do postele vedle manželky a usne. Najednou se ocitne před nebeskou bránou. Svatý Petr mu říká: "Tak vidíš, Pepo, umřel jsi ve spánku". Pepa lamentuje: "Ale proč, svatý Petře? Vždyť já toho mám ještě tolik v živote udělat? Nešlo by to nějak, abych se vrátil?" Svatý Petr se poškrábe za uchem a říká: "No, šlo, ale mohl by ses vrátit jedině jako slepice. Chceš?" "To víš, že chci." Pepa se ocitne zpátky na zemi v hejnu slepic, porostlý peřím a s ostatními slepicemi se popelí v prachu a zobe zrní. V tom si ho všimne kohout a ptá se: "Á, ty jsi tu nová. Jak se ti vede?" "No, šlo by to, ale mám takový divný pocit tam dole". "To jsou vajíčka, to je v pořádku. Jenom je sneseš, pak to přestane." Za chvilku Pepa snese první vajíčko. Štěstím je celý bez sebe, a brzy následuje druhé a třetí vajíčko. Najednou ním někdo třese. "Co je, co se děje?" Manželka křičí: "Sereš do postele, ty prase!"

Černý humor je jako dítě z Afgánistánu. Nemá hlavu, ani patu.

"Otče, zhřešila jsem..." "Jak?" "Kouřila jsem." "Jak dlouho?" "10 minut." "Polykala jsi?" "Ne." "Hodinu se budeš modlit Otčenáš!" Další den: "Otče, opět jsem zhřešila..." "Jak si zhřešila?" "Zase jsem kouřila." "Kolikrát?" "Půlhodiny." "Polykala si?" "Ano." "Otčenáš tři hodiny a hodinu Zdrávas Maria!" Další den: "Otče, opět jsem zhřešila..." "Zase si kouřila?" "Ano." "Jak dlouho tentokrát?" "Jednomu hodinu dvanáct minut, druhému pětačtyřicet minut, jednomu jsem spolkla, druhému ne!" Farář nasraný odchází, za chvíli se vrací s kalkulačkou a zvedá sutanu: "Budeš dokuřovat a polykat, protože mi vycházejí nějaké chujovské zlomky..."

"Od čeho máte pořezané čelo?" "Od rýmy. Kýchl jsem v telefonní budce.

Jednoho dne šla paní Nováková do kostela poradit se s knězem: "Reverende, mám problém. Můj muž vždycky v průběhu vašich kázání usíná. Je to ostudné, a já nevím, co mám dělat." "Mám nápad. Sedněte si dopředu, abych na vás viděl. Vezměte si tenhle napínáček. Já seshora uvidím, když váš manžel usne, dám vám znamení a vy ho píchnete do nohy." V neděli na kázání samozřejmě pan Novák usnul. Kněz to zpozoroval a rozjel plán: "A komu vděčíme za nejvyšší oběť?" a pokynul paní Novákové. "Ježíši!" zařval pan Novák, když ho jeho žena bodla ostrým hrotem. "Ano, máte pravdu, pane Novák, Ježíš se za nás všechny obětoval." Pan Novák brzy znovu upadl do dřímoty. Kněz si zase všiml. "Kdo je naším zachráncem? Pro koho žijeme?" a kývl na paní Novákovou. "Proboha!" vyrazil pan Novák, když mu žena opět vrazila napínáček do nohy. "Ano, zase máte pravdu," pravil kněz s úsměvem. Pan Novák zase upadával do spánku, knězovo kázání nabíralo na tempu a stalo se, že jeden z jeho rozmáchlých pohybů rukama na kazatelně pochopila paní Nováková jako další signál. "A co řekla Eva Adamovi, když mu porodila devětadevadesátého syna?" řekl zrovna kněz. Paní Nováková bodla a manžel zařval: "Ještě jednou do mě tuhle prokletou věc zarazíš a já ti ji vyrvu a nacpu do prdele!"

Ptá se Kudlanka nábožná Jetele: "Hele Jeteli, pověz, proč nevěříš v Boha?" Jetel smutně zašeptá: "Víš Kudlanko, já nechci být spasen..."

Moje učitelka mi nechtěla věřit, že mám doma 36 mazlíčků. Tak jsem jí ukázal fotku akvárka. No ta se mohla posrat, jak jsem tam ty štěňata narval...

Chlap si přijde stěžovat ke křížku: Ježíši, jsem hloupej, všichni mi říkají debile. Můžeš zařídit, aby mi tak neříkali? Kristus z kříže: Tak mě sundej a něco vymyslíme. Chlap vytáhne šroub z levé ruky, z pravé ruky, Kristus spadne na hubu a řve: Napřed nohy, ty debile!

Víte, proč jetel odmítá přijmout víru v Krista? Nechce být spasen.

Když si představený kláštera vezme homeoffice, stane se z něj homeopat?