Vtip: Manželka celníka je v posteli s milencem, v tom...

Manželka celníka je v posteli s milencem, v tom zarachotí zámek a manžel se nečekaně vrací z práce. Tak milenec zaleze pod postel. Celník pojme podezření a začne prohledávat byt. Otevře skříň, vysypou se kartóny cigaret. "Tady je to v pořádku," brumlá si. Nakoukne do peřiňáku, tam je pár lahví whisky. "Peřiňák je taky v pořádku, kde by tak mohl být?" Z pod postele se vystrčí ruka s tisícovkou. Celník ji shrábne do kapsy a brumlá si: "Pod postel už jsem se taky díval..."

Začal jsem podezírat manželku, že mně podvádí! Nafingoval jsem tedy služební cestu a místo odjezdu na služebku jsem se schoval ve skříni. No netrvalo dlouho, před barákem zastavilo pěkný auto a za chvilku už slyším líbání a tak. Vykouknu škvírkou mezi dveřmi a v tom jsem ho uviděl... metr devadesát, samej sval, samá šlacha, fakt pěknej borec i podle chlapskejch měřítek. Pak jsem se podíval na starou: svěšený kozy, špeky na břiše, povadlej zadek.. no ty vole já se za ní tak styděl!

"Mám doma obálku, do které dávám deset korun za každý sex s manželkou. Na Vánoce jí pak za to koupím nějaký dárek. Předloni dostala Fidorku, loni už nic."

Vánoční firemní večírek Dnes se těším do práce. Je konec roku a budeme mít malou oslavu. Lednice v kanceláři je slibně naplněna a všichni se tváří slavnostně. Začínáme už o svačině. Do údržbářské šatny je svolána desetiminutovka, kde si všichni navzájem přejí a připíjí. Nepřijdou tak zkrátka ani ti, co se nemohou oslavy zúčastnit. Jako třeba moje žena, jež jde domů hlídat děti. Ostatně, když se slavil Mikuláš, hlídal jsem já a na podnikovém mejdanu byla ona. Konečně je konec směny. Pár lidí smutně odchází za svými povinnostmi. My ostatní jim ještě jednou přejeme hezký Nový rok a opět se scházíme v údržbářské šatně. Bouchají "rychlé špunty", vypráví se veselé historky a pomlouvá se ředitel. Někdo dokonce přivezl autem video. Pouštíme si nejdříve klipy a známé hity si zpíváme s televizí. Neustále se konzumuje alkohol, takže netrvá dlouho a dochází na po*no. Všichni ho komentujeme rádoby vtipnými poznámkami. Některé značně rozjuchané kolegyně dokonce tvrdí, že to musí byt značně vzrušující souložit před celým filmovým štábem. Začínají také padat návrhy, zahrát si nějakou sexuální hru a dvě kolegyně ihned souhlasí, svlékají se a navrhují jakou. Nakonec se skupina asi osmi lidí domluví a začínají hrát "Na medvídky". Princip hry je v tom, že se ženy položí břichem na stůl a pěkně vystrčí zadeček. Muži chodí za nimi a zasouvají do nich zezadu své nástroje. Jestliže dotyčná uhodne, čí bodlo ji právě obšťastňuje, vyhrává stovku. Ta, která to neuhodne, prohrává padesátku. Ti stydlivější ze začátku rozpačitě přihlížejí, ale pak je všechny zvědavost a vzrušení přemáhá a zapojují se také do hry. Jen já dál sedím, popíjím a se zalíbením pozoruji zadečky mých kolegyň. Šatnou se rozléhají slastné vzdechy a jejich radostné výkřiky, když vyhrají stokorunu. Rád bych si také zahrál, vzrušený jsem na to dost, ale bojím se, že by se to dozvěděla manželka. Jedna z hráček si jde právě doplnit sklenku a vyčítavě mi říká: "Netrhej partu a pojď si také zahrát." "Nemůžu, odpovídám, co by na to řekla moje žena?" "Co by říkala? O Mikuláši tady vyhrála osm stovek!"

Žena jede na rekonvalescenční pobyt a žárlivý manžel jí před odchodem kontroluje kufr. Vybere z něho společenské šaty a místo nich tam vloží tepláky. Po dvou týdnech se žena vrátí a manžel se ptá: "Tak jak bylo?" Žena odpoví: "Dobře bylo, perfektně. Ty, co měly společenské šaty, tancovaly v sále a ty,co měly tepláky, souložily na pokojích."

Vrátí se Karel z hospody a říká manželce: "Tak si představ, že domovník v hospodě tvrdí, že se vyspal se všema ženskýma v baráku, kromě jedné!" Manželka se zamyslí a povídá: "No, to bude asi ta nafintěná fuchtle z přízemí."

Dva novomanželé jsou na svatební cestě v jednom hotelu, při obědě jim vrchní přinese jídelní lístek. Ženich jej podá nevěstě: "Tak, Růženko, vyber si, na co máš chuť." "Ty přece víš, co mám nejraději!" On odsekne: "To vím, ale žrát taky musíme!"

Ředitel povídá sekretářce: "Slečno, neviděla jste moje pero?" "Ještě ne pane řediteli."

Karel a Pepa byli po celý život přáteli. Když se přehoupli přes šedesátku, uzavřeli dohodu, že až jeden z nich zemře, vrátí se na zem říci tomu druhému, jak to vypadá na onom světě. O pár let složil Pepu infarkt. Za týden slyší Karel v noci známý hlas: "Karle vstávej!" "To jsi ty Pepo?" "Jo, jsem to já. Přišel jsem ti říct, že posmrtný život je super věc. Pořád si sexuálně užívám, spousta partnerek a vůbec mě to neunavuje a nevysiluje!" "Sakra, to zní dobře. Nikdy bych si nemyslel, že nebe je takové." "Ale já nejsem v nebi Karle." "Cože, ty jsi v pekle?" "Ne, ani v pekle, reinkarnace. Jsem králík!"

Na pláži se ptá malá Anička maminky: "Co to tu má ten chlapeček?"Mamička se zarazila, avšak neztratila duchapřítomnost a pověděla první hloupost, která jí napadla."Víš, to je taká píšťalička."Za chvíli malá Anička přiběhne z pláčem a povídá mamince: "Mamí ona mu ale nepíská!"

Víte co má společného žena a fazole? No přeci to, že obě potřebují pořádný kolík, jinak se plazí k sousedovi.