Vtip: Procházejí se postarší manželé...

Procházejí se postarší manželé parkem. "Ano, drahoušku." povídá on. "Jestli pokaždé, když zakráká vrána řekneš "Ano, drahoušku.", seberu se a uteču," na to ona.

Pane doktore: "Moje žena mluví sama se sebou." "To ta moje taky, ale myslí si, že ji poslouchám."

Po pohřbu se ptají známí vdovce: "Jaká byla poslední manželčina slova?" "Zprava dobré."

Když přišel manžel domů, našel tam svoji ženu v slzách. Ptal se, co se děje. "Tvoje matka mně hrozně urazila." "Jak tě mohla urazit, když je na dovolené na druhém konci světa?" "Dnes ráno přišel dopis adresovaný tobě. Ze zvědavosti jsem ho otevřela." "No a?" "No, a na konci bylo napsáno: P.S. Drahá Lenko, až ten dopis budeš mít přečtený, nezapomeň ho dát mému synovi!"

"Už jsi slyšel, že se od Petra odstěhovala manželka?" "Jo? A jak to snáší?" "No, teď už je v pohodě, ale ze začátku měl strach, že se vrátí."

"Zase jsem s výběrem dovolené u manželky neuspěl," stýská si pan Karlíček. "Nic si z toho nedělej," říká mu přítel. "Nejlepší dovolená je ta, kterou má sousedka."

Ruský mladík si bere za manželku ukrajinskou dívku. Jeho otec mu dává rady do života, jak se má chovat o svatební noci. Říká: "Vezmi ji do náručí, přenes ji přes práh do ložnice a hoď ji na postel, aby viděla, jak je Rusko silné. Potom se svlékni, aby viděla, jak je Rusko krásné." A z vedlejšího pokoje se ozve hlas matky: "A potom si ho začni honit, aby viděla, jak je Rusko soběstačné!"

Manželka zahýbá s černochem. Najednou Manžel ve dveřích a říká:"Dlouho jsem tě podezříval z něvěry a teď je to tady - černé na bílém!"

Je neděle. U Lipových doma se odehrává obvyklá siesta. Manžel spokojeně kouká na TV a poručí si udělat kávu. Malý Mareček si hraje v obýváku. A manželka běhá od špinavého nádobí, k mytí oken a luxování. Když k tomu ještě spustí pračku, přijde Mareček a ptá se: "Mami a kolik let už sloužíš u našeho táty?"

S manželkou si často vyměňujeme názory. Přicházím se svým a odcházím s jejím.

Tchýně přijíždí na návštěvu, zazvoní, otevře jí ze. "Á, maminka. Přijela jste na dlouho?" "No, dokud vás neomrzím, děti." "A nevypijete si aspoň kafe?"