Vtip: Učitelka: Každý kdo odpoví na otázku kterou...

Učitelka: Každý kdo odpoví na otázku kterou teď položím správně může jít domů. Jeden kluk vyhodí svůj batoh z okna. Učitelka: Kdo to byl?! Kluk: Já! Odcházím totiž domů.

Přijde paní učitelka do třídy a ptá se dětí, jestlipak vědí, kdo včera umřel. Přihlásí se Pepíček a povídá: "Tomáš Marný." "Jak to víš, Pepíčku? Toho pána neznám." "Když jsem šel včera kolem ložnice našich, tak tatínek zrovna povídal mamince: Tomáš marný, ten už nevstane."

Pan učitel píše na tabuli vzorec HO2 a ptá se podřimujícího Petra co je to za vzorec? -Petr koktá:,,Pane učiteli mám to na jazyku". -Tak to honem vyplivni ,protože to je kyselina.

Na základní škole přijde takhle učitelka do první třídy a ptá se: "Tak, děti, už jste nějakou tu hodinu matematiky měly, tak mi povězte, kolikpak je 2 + 1." Ticho, nikdo se nehlásí. "Ale děti, nedělejte mi ostudu." Jedna holčička se teda přihlásí a povídá: "No, já teda nevím, kolik to je, ale určitě vím, že je to to samé jako 1 + 2, protože sčítání je operace komutativní na tělese reálných čísel."

Klepaní na nebeskou bránu. Svatý Petr zakřičí: "Co je?" "Neříká se CO JE, ale KDO JE!" "Bože, zase učitelka!"

Kyslík a draslík si vyjdou na rande... Bylo to OK.

Jeden říká druhému: "Hele, víš jak jsme ti na střední škole schválně říkali místo Karle Nováku - Narle Kováku?" "No vím a co s tím?" "Ty vole, včera jsem potkal maníka a ten se jmenoval Lukáš Šustr"

Učitelka se ptá: "Jestlipak víte, děti, jak se říká tomu, kdo by chtěl a nemůže?" "Impotent." "Správně, děti. A jestlipak víte, jak se říká tomu, kdo může a nechce?" "Nevíme." "Tak já vám to tedy povím, děti. HAJZL JE TO, HNUSNEJ SOBECKEJ HAJZL!"

Učitelka zadala svým žákům 5. třídy úkol - zjistit od rodičů příběh s ponaučením na konci. Druhý den ve škole děti vyprávějí své historky. Helena říká: "Můj tatínek je farmář a chová slepice kvůli vejcím. Jednou jsme je v košíku vezli do obchodu na předním sedadle, když vtom jsme nabourali, košík vyletěl a vajíčka se rozbila." "A ponaučení?" ptá se učitelka. "Nedávej všechna vejce do jednoho košíku." "Dobře," říká učitelka, "teď Marcela." "Naše rodina má taky farmu. Ale chováme slepice kvůli masu. Měli jsme jednou tucet vajec, ale vylíhlo se nám jen 10 kuřat A poučení je - nepočítejte slepice, dokud se nevylíhnou." "To je pěkný příběh", říká učitelka, "Pepíčku, jaký máš příběh ty?" "Ano madam, můj tatínek mi řekl příběh o strýčkovi Liborovi. Strýček Libor byl u Zelených baretů ve Vietnamu a jeho vrtulník to jednou dostal. Musel nouzově přistát na nepřátelském území a jediné, co měl byla lahev Whiskey, kulomet a mačeta. Než dopadl na zem, vypil lahev Whiskey, aby se nerozbila a pak přistál přímo mezi stovkou vietcongů. Zabil jich 70 kulometem, než mu došly náboje, potom zabil dalších 20 mačetou, než se mu zlomila čepel a zbytek zabil holýma rukama." "Svatá dobroto," zděsí se učitelka, "a jaké ponaučení ti tatínek řekl z tohoto hrůzného příběhu?" "Neser se do strejdy Libora, když je nalitej."

Slova a věty přehazovat musíš, když práci bakalářskou opisuješ ty.

Učitelka ve škole se ptá dětí: "Moji milí, čím chcete být, až vyrostete?" Karlík se přihlásí a říká: "Já bych chtěl být tulák. " Učitelka je překvapená. "Proč Karlíku?" "Protože bych nemusel pracovat, neplatil daně, dostával bych drobné od lidí a bydlel bych v altánku v parku či pod mostem." Uplynulo dvacet let. Karlík v nejvyšším patře svého mrakodrapu v Dubaji se dívá na marinu, kde parkuje jeho velká jachta a říká: "Kde jsem sakra udělal chybu..."