Vtip: ‎Ahoj. Jmenuji se Mirek a chtěl...

‎"Ahoj. Jmenuji se Mirek a chtěl bych nechat zahrát písničku od Pavla Vítka - Mám rád vůni Tvý kůže. Bude to pro mou tchyni, která včera uhořela."

Můj bývalý mě nechal, odešel za podstatně mladší. Já si nabrnkla jejího tatíka a budu mu dělat tchýni, hajzlovi.

Unuděný muž leží doma na gauči, popíjí pívečko, chroustá brambůrky, čumí na fotbálek, když vtom zazvoní telefon: "Pan Novák?" "Ano." "Tady je Doc. Bretner z I. Stavební spořitelny. Právě jste byl vylosován a vyhrál jste první cenu - luxusní rodinej dům v hodnotě 5 milionů Korun. Gratulujeme." "Bože, to je úžasné, nikdy v životě jsem nic nevyhrál. Z celého srdce vám děkuji." Po týdnu, když se vrátí z oficiálního předávání ceny v Hotelu Fórum v Praze, si sedne na gauč, dá si pivo - když tu náhle zvoní telefon. "Pan Novák?" "Ano?" "Dobrý den Vám přeji, tu je Hrdličková z TIPOSU. Podáváte Sportku?" "Ano, už 25 roků každou neděli." "Tak Vám gratuluji! Vyhrál jste celý Jackpot v hodnotě 120.000.000,- Kč" "Bože to je úžasné. Já sem nikdy v životě nic nevyhrál. Z celého srdce Vám děkuji." Zase po týdnu, když se znovu vrátí z oficiálního předávání ceny z Prahy, se rozvalí na svůj oblíbený gauč, otevře si pivo - a znovu telefón: "Miláčku ahoj, to sem já," volá manželka z práce, z odpolední směny. "Ahoj pusinko, a proč pláčeš?" "Mám pro Tebe velmi špatnou zprávu. Dnes ráno zemřela moje máma!" "Kurva, když se daří, tak se daří!"

Stojí indián na kopci a vůbec mu to nevadí.

Otázka: Čo je to globalizácia? Odpoveď: Smrť lady Diany. Otázka: Na základe čoho ste tak usúdil? Odpoveď: Anglická princezna so svojím egyptským priateľom havarovala vo francúzskom tuneli, na nemeckom aute, v ktorom bručal holandský motor, ktorý šoféroval belgičan, čo slopal škótsku whisky, ktorého prenasledoval taliansky paparazzi na japonskej motorke. Následne sa ich snažil zachrániť americký doktor indickými liekmi. A toto všetko poslali tebe, Čechovi, kokotovi, ktorý si oblečený vo vietnamských šatách, čumíš do taiwanského monitoru a v ruke máš čínsku myš. A navyše si to čítaš v slovenčine.

Přijde za otcem pětiletý Synáček a ptá se, co je to politika. "Jak bych ti to vysvětlil", přemýšlí otec. "Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je dělnická třída. Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?" Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: "Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou". V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal. Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí jenom maminka a nejde probudit. Chlapec jde tedy do pokoje služky. A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšimne. Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout. Ráno se ho tatínek ptá: "Tak už víš, co je to ta politika?" A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera." "A jak, prosím tě?" "No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách."

V televizi, při vědomostní soutěži se ptá moderátor soutěžící: "Otázka z náboženství: Jak se jmenuje křesťanský spasitel a jak se jmenují jeho rodiče?" Soutěžící se hluboce zamyslí a odpoví: "JežišMarjáJózefe... tak to si teďkon nevzpomenu."

Kněz nabídl jeptišce, že ji sveze. Když se posadila v autě, přehodila nohu přes nohu, až se jí odhalilo stehno. Kněz jenom horko těžko nezpůsobil havárii. Když srovnal auto na silnici, položil jeptišce na stehno ruku. Jeptiška se ptá: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz dal ruku pryč. Ale když zařadil, znovu ji položil na původní místo. Jeptiška opakuje: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz se omlouvá: „Odpusťte, sestro, tělo je slabé.“ Dojeli do kláštera. Jeptiška těžce vzdychne a vystoupí. Kněz se vrátil do kostela a vyhledal Žalm 129. Stálo tam: „Jdi dále a hledej, směřuj výš a nalezneš štěstí.“ Poučení: Znáte-li špatně svoji práci, mnohé možnosti rozvoje vám uniknou přímo před nosem.

Majitel velkoobchodu přijme nového zaměstnance a další den za ním přijde a ptá se ho: "Kolik jste měl včera zákazníků?", zaměstnanec odpoví: "Jednoho" "Cože? Pouze jednoho? Naši prodejci mají za den nejméně osm. Kolik jste měl tržbu?" "275 000,-" "Tolik? Co jste mu prodal?" "No nejdřív jsem mu prodal střední háčky na ryby a pak i malé a velké. Neměl pruty, takže jsem mu prodal střední, malé a velké pruty. Pak se ho ptám kam půjde rybařit a on že na sever. Tak mu povídám, že na severu je docela chladno, takže jsem mu prodal nějaký oteplováky a pořádnou bundu. Pak jsem mu poradil, že u břehu moc neberou, tak by měl zajet víc od břehu. Takže si koupil člun a když jsme ho chtěli naložit na auto, tak jsme zjistili, že to auto má moc malý, takže jsem mu prodal ještě vlek." "A to si všechno koupil kvůli rybaření?" "Noo, tak nejdřív si přijel pro vložky pro ženu, tak jsem mu řekl, že by mohl zajet aspoň na ryby, když si nezašuká."

Víte, proč jsou lidi staří? Protože byli celej život zvědaví.

Pan Volekule si každý den zkracuje chůzi po schodech jízdou po zábradlí, což se nelíbí uklízečce. A tak mu namaže zábradlí máslem a zeptá se ho "Tak co, pane Volekule jak se vám dneska jelo?" A Volekule na to: "Jako po másle." Tak tam napatlá med a zeptá se ho: "Jak se vám dnes jelo?" A Volekule odvětí: "Jako po medu." Tak se uklízečka nasere jde do železářství a koupí hřebíky nalepí je na zábradlí a čeká. Po hodině čekání přijede pan Volekule a ona se ho zeptá jako tradičně: "Jak se vám dneska jelo" A Volekule odpoví: "Už mi můžete říkat vole, kule jsem nechal v 5. patře."