Nejlepší vtipy o Pepíčkovi

Děti mají ve škole tvořit věty, ve kterých se objevují slova jelikož a patrně. Přihlásí se Barunka: "Jelikož je venku zamračeno, patrně bude pršet." Ostatní děti vymýšlejí podobné věty, až se přihlásí Pepíček: "Babička jde po dvorku a nese si pod paží noviny." Učitelka: "No Pepíčku, v té tvojí větě ale není obsažené ani slovo jelikož ani slovo patrně." Pepíček: "No, to taky není všechno. Jelikož neumí ani slovo anglicky, patrně se jde vysrat."

Učitelka vyvolá Pepíčka, aby vyjmenoval čtyři živly. "Zima, voda, oheň a ... hospoda!" zní odpověď. "Proč hospoda?" ptá se udiveně učitel. "Protože, když otec sedí v hospodě, tak maminka mu potom vždy říká, to si byl zase ve svém živlu!" odpoví Pepíček.

Ve škole se dětí učí hospodárně zacházet s penězi, a každý dostane na útratu 10 kč a má podat vysvětlení, jak s ní naložil. Mařenka říká: "Já koupila za 10 kč broskvičku, snědla, pecku zasadila a vyroste mi stromeček plný broskviček." "Výborně", raduje se paní učitelka. Honzík říká: "Já koupil meruňku, snědl a také zasadil." "Výborně, výborně." Opět se paní učitelka raduje. V tom se přihlásí Pepíček a říká: "Já jsem si koupil jitrnici, nejdříve se s ní sestra pohlavně ukojila, potom jsme ji snědli k večeři, v noci tatínek použil střívko jako prezervativ, ráno jsme do ní nasrali a maminka jí došla vrátit do obchodu, že je zkažená a tady Vám vracím tu desetikorunu"...

Učitelka ve škole: "Pepíčku znáš nějakou pranostiku na únor?" Pepíček se postaví: "Únor bílý, sílí pole." Učitelka: "No sice je to dobře, ale zkus to říct tak, aby se to rýmovalo." Pepíček: "Únor bílý, sílí pole, pičo, vole!"

Přijde Pepíček ze školy a říká mamince: "Dnes jsem se jako jediný ze třídy přihlásil!" "No to je pěkné, a na co se paní učitelka ptala?" "Kdo rozbil okno ne chodbě!"

Okolo pískoviště jede paní a vidí Pepíčka a povídá: "Taky bych chtěla takového krásného chlapečka. Já to furt zkouším s čápem a pořád nic." Pepíček: "Madam, tak to zkuste s jiným ptákem."

Anička a Pepíček sedí na louce plné květů a dívají se, jak si to rozdává býk jalovičkou. Anička se optá Pepíčka: "Pepíčku, jak to ten býk ví, že to ta jalovička chce?" Pepíček: "On to vycítí." Anička: "A ty máš kurva rýmu nebo co?!"

Pepíček se ptá: "Tatínku, kde má srdíčko nožičky?" "Žádné nemá, samozřejmě." odpoví tatínek, "Jak jsi na to přišel?" "Já jsem včera slyšel, jak říkáš: Srdíčko, roztáhni nožičky!"

Učitel: "Tak děti, tato místnost má 15 m2 a sluníčko sem svítí pod úhlem 60 stupňů. Kolik je mi let?" Udivené děti otevřou pusu dokořán a nevědí, jen Pepíček - "48 let." Učitel: "Výborně, jak jsi na to přišel?" "Já mám doma bratrance, tomu je 24 a táta říká, že je napůl debil."

Paní učitelka zadá dětem úkol, aby vymyslely větu, která bude obsahovat slova jelikož a pravděpodobně. Přihlásí se Anička a říká: "Jelikož jsem byla celý rok hodná, pravděpodobně dostanu nové kolo." "Výborně Aničko." pochválí ji učitelka. Další se přihlásí Toník: "Jelikož jsem se pěkně učil, pravděpodobně budu mít pěkné vysvědčení." "Výborně Toníku." Jako další se hlásí Pepíček. Když je vyvolán, říká: "Babička jde po zahradě a nese si New York Times." Všichni na něj koukají a učitelka říká: "Ale Pepíčku, v té větě není ani jedno z těch slov." "To taky ještě není celý." odvětí Pepíček a pokračuje: "Jelikož neumí anglicky, pravděpodobně se jde vysrat."