Vtip: Sedlák jel do města na nákupy. V...

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil: "Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře." Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu. "To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž." "A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?" "Podívejte se: Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?" "No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou - a kuřata já vám klidně podržím."

Pan Volekule si každý den zkracuje chůzi po schodech jízdou po zábradlí, což se nelíbí uklízečce. A tak mu namaže zábradlí máslem a zeptá se ho "Tak co, pane Volekule jak se vám dneska jelo?" A Volekule na to: "Jako po másle." Tak tam napatlá med a zeptá se ho: "Jak se vám dnes jelo?" A Volekule odvětí: "Jako po medu." Tak se uklízečka nasere jde do železářství a koupí hřebíky nalepí je na zábradlí a čeká. Po hodině čekání přijede pan Volekule a ona se ho zeptá jako tradičně: "Jak se vám dneska jelo" A Volekule odpoví: "Už mi můžete říkat vole, kule jsem nechal v 5. patře."

Co chceš dělat o víkendu? Jdu si koupit brýle. A pak? Pak uvidím.

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D

"Milé Bravíčko, moje přítelkyně má Nokii a já Samsung. Má náš vztah naději?"

Prijde manzel o den driv ze sluzebni cesty a najde nejakyho chlapa ve sve posteli, tak ho popadne, vyhodi z okna a rve za nim:" Kdyz mas lepsiho ptaka, tak let."

‎"Bush má projev jedné škole. Po chvíli vyzývá děti, že se ho můžou na něco zeptat. Přihlásí se Bob: "Pane prezidente, já mám 3 otázky." 1.Proč jste byl zvolen za prezidenta, když jste nedostal nejvyšší počet hlasů? 2.Nemyslíte si, že útok na dvojčata byl fingovaný? 3.Proč jste bezdůvodně zaútočil na Irák? Najednou zazvoní a děti vyběhnou ze třídy. Po přestávce Bush opět vyzývá děti, aby se ho na něco zeptali. Přihlásí se Joey: "Pan prezidente, já mám 5 otázek." 1.Proč jste byl zvolen za prezidenta, když jste nedostal nejvyšší počet hlasů? 2.Nemyslíte si, že útok na dvojčata byl fingovaný? 3.Proč jste bezdůvodně zaútočil na Irák? 4.Proč zvonilo na přestávku o 20 minut dřív? 5.Kde je Bob?

Jedné noci dorazil přítel se svou přítelkyní k ní domu. U vstupních dveří se začnou líbat na dobrou noc a mladík začne být pomalu vzrušený. Opře se dlaní o zeď, usměje se na ní a povídá: "Miláčku, co kdybys mi ho vykouřila?" Ona zděšeně: "Zbláznil ses? Rodiče nás uvidí!" "Ale prosím tě! V tuhle hodinu?" Zubí se na ní. "Ne. Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby nás přistihli?" "Ale jdi! Nikdo tu není, vaši už spí!" "Ani náhodou, je to moc nebezpečné!" "Prosím, prosím, moc tě miluji?!?" "Ne, ne a ne. Taky tě miluji, ale teď nemohu!" "Jasně, že můžeš. Prosím?" "Ne, ne. Fakt nemohu." "Moc prosím…" Najednou se na schodech rozsvítí světlo a ukáže se její mladší sestra v pyžamu, s rozcuchanou hlavou a rozespalým hlasem povídá: "Taťka říká, že už ho máš vykouřit, nebo to mám udělat já. A máma vzkazuje, že kdyby bylo třeba, tak to udělá klidně sama. Jen ať už proboha dá pryč ruku z toho zvonku!"

Já byl s dětma na zmrzce. Když mi slečna jednu dávala, ten starší mi říká: "Tati, tuhle si ještě nelízal, viď?" Málem jsem se pochcal.

Stojí indián na kopci a vůbec mu to nevadí.

Dva kamarádi prošli kolem bezdomovce, který dřepěl na kraji chodníku a žebral. "Víš, že je němej?" konstatuje Petr, když jim pobuda zmizí z očí. "Jak to víš?" "Říkal mi to."