Vtip: Leží děda v nemocnici a povídá: To já si...

Leží děda v nemocnici a povídá: "To já si ještě pamatuju druhou světovou.. ale už nevim, jestli jsem dostal kulku mezi lopatky, nebo lopatkou mezi kulky."

Starý děd leží na smrtelné posteli a tiše umírá. V tom se mu k nosu přiline vůně čerstvě nasmažených koblih z kuchyně. Sebere poslední síly, které ještě má, sleze z postele a plazí se do kuchyně. Už je vidí před sebou... celý talíř voňavých koblih... už natahuje ruku... už je blízko! Vtom se přižene bába, pleskne ho přes ruku a křičí: "Necháš to! Ty jsou na pohřeb!"

Děda vzpomíná: "Když jsem byl malej, dala mi máma dvacku a poslala mě do obchodu. Přinesl jsem dva chleby, mléko, balíček bonbónů, čokoládu, deset vajec, koblihu, litr piva a ještě mi zbylo na kolotoč. Tohle už bohužel není možný. Teď tam maj na každým rohu kamery."

Mladý muž najde v parku na lavičce staříka jak smutně sedí a pláče. Zeptá se ho co se děje, a stařík odpoví: "Ale miluji 20 letou krasavici, ona mě miluje, v posteli je všechno v pořádku." Mladí se zeptá: "Tak v čem je problém." Děda: "Když, já zapoměl, kde bydlím...!"

Mladá dívčina si nabalí stařečka a těší se, že ho o svatební noci usouloží k smrti, aby po něm mohla dědit. Svlékne se, lehne si na postel a čeká, až manžel vyjde z koupelny. Ten vyleze, s prezervativem na svém 30 cm dlouhém údu, špunty v uších a kolíčkem na nose. Dívčina se ho vyděšeně ptá, co to má všechno znamenat, a stařík odpoví: - "Jsou dvě věci, které k smrti nesnáším. Ječící ženská a smrad ze spálené gumy!"

Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle. "Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe." Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím jeho bytu, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?" "Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu." povídá děda. "Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"

"Michale, co jsi koupil babičce pod stromeček?" "Fotbalový míč." "Fotbalový míč? Vždyť babička nehraje fotbal." "Právě proto. Ona mi koupila knížky."

"Babi, v zelenině mají takhle silné okurky a takhle dlouhé." Na to hluchá babička: "Jenom, aby si tě holka taky vzal!"

Dva staříci se koupou v moři. Jeden z nich ztratí své zuby a naříká. Tomu druhému je to líto, tak vyndá ty své a říká: "Koukej, už jsem je našel." Ten druhý je zkusí a říká: "To nejsou moje." a zahodí je do moře.

Babička dostala do opatrování andulku, když její letěl na dovolenou. Nechala ji poletovat po bytě, ale pak chtěla otevřít okno a andulce se nechtělo do klece a usadila se na garnýži. Bělovlasá stařenka přitáhla stůl, na něj dala židli a jak lezla nahoru, spadla a zlomila si ruku. V ordinaci při sádrování se jí doktor ptá: "Jak se vám to stalo?" "No, pane doktore, nebudete mi to věřit, ale já jsem honila ptáka..."

Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: "A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?" No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval. Ten druhý děda povídá: "Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?" "Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?"