Vtip: Následující otázka byla prý položena v...

Následující otázka byla prý položena v zimním zkouškovém období při zkoušce z chemie na jedné univerzitě: "Je peklo exotermické (vydává teplo), nebo endotermické (pohlcuje teplo)? Svou odpověď podložte důkazem." Většina studentů sestavila důkaz svých domněnek s pomocí Boylova zákona nebo nějaké jeho obměny (při rozpínání se plyn ochlazuje, při stlačování se zahřívá). Jeden student však uvedl následující důkaz: Za prvé, potřebujeme vědět, jak se hmota pekla mění v průběhu času. Proto potřebujeme znát rychlost, kterou do pekla duše vstupují, a rychlost, kterou z pekla duše vystupují. Myslím, že můžeme s jistotou předpokládat, že jakmile se duše dostane do pekla, už z něj neodchází. Z toho vyplývá, že nevystupují žádné duše. Pokud se týká počtu duší, které vstupují do pekla, musíme se podívat na různá náboženství, která na světě dnes existují. Některá z těchto náboženství tvrdí, že pokud nejste členem jejich církve, přijdete do pekla. Protože je více než jedno takové náboženství a protože lidé nevyznávají více než jedno náboženství, můžeme odvodit, že všichni lidé a všechny duše přijdou do pekla. Při současné porodnosti a úmrtnosti můžeme očekávat, že počet duší přicházejících do pekla vzrůstá podle exponenciální křivky. Nyní se podívejme na rychlost změny objemu pekla, protože Boylův zákon stanoví, že pokud mají teplota a tlak v pekle zůstat konstantní, objem pekla musí při přírůstku duší vzrůstat. To dává dvě možnosti: Jestliže se peklo rozpíná rychlostí menší, než je rychlost, kterou sem vstupují duše, potom bude teplota a tlak v pekle vzrůstat přes všechny meze. Samozřejmě, jestliže se peklo rozpíná rychlostí větší, než je rychlost přírůstku duší, potom bude teplota a tlak v pekle klesat, dokud peklo nezmrzne. Takže která možnost je pravdivá? Jestliže přijmeme postulát, který mi během mého prvního ročníku na univerzitě sdělila slečna Denisa Šípová: "Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím", a se zřetelem k tomu, že se se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč Denča včera v noci křičela "Ach, můj Bože!" Jediný tento student dostal ze zkoušky jedničku.

"Otče, zhřešila jsem..." "Jak?" "Kouřila jsem." "Jak dlouho?" "10 minut." "Polykala jsi?" "Ne." "Hodinu se budeš modlit Otčenáš!" Další den: "Otče, opět jsem zhřešila..." "Jak si zhřešila?" "Zase jsem kouřila." "Kolikrát?" "Půlhodiny." "Polykala si?" "Ano." "Otčenáš tři hodiny a hodinu Zdrávas Maria!" Další den: "Otče, opět jsem zhřešila..." "Zase si kouřila?" "Ano." "Jak dlouho tentokrát?" "Jednomu hodinu dvanáct minut, druhému pětačtyřicet minut, jednomu jsem spolkla, druhému ne!" Farář nasraný odchází, za chvíli se vrací s kalkulačkou a zvedá sutanu: "Budeš dokuřovat a polykat, protože mi vycházejí nějaké chujovské zlomky..."

Přijde paní učitelka do třídy a ptá se dětí, jestlipak vědí, kdo včera umřel. Přihlásí se Pepíček a povídá: "Tomáš Marný." "Jak to víš, Pepíčku? Toho pána neznám." "Když jsem šel včera kolem ložnice našich, tak tatínek zrovna povídal mamince: Tomáš marný, ten už nevstane."

Na základní škole přijde takhle učitelka do první třídy a ptá se: "Tak, děti, už jste nějakou tu hodinu matematiky měly, tak mi povězte, kolikpak je 2 + 1." Ticho, nikdo se nehlásí. "Ale děti, nedělejte mi ostudu." Jedna holčička se teda přihlásí a povídá: "No, já teda nevím, kolik to je, ale určitě vím, že je to to samé jako 1 + 2, protože sčítání je operace komutativní na tělese reálných čísel."

Učitelka se ve škole ptá dětí, jak si doma žijí. Mařenka povídá: "Moje máma je prostitutka a my máme doma peněz, že si můžeme dovolit téměř všechno!" "To je nic!" přidá se Milan, "můj táta je u dopravní policie a ten má tolik peněz, že když mu šlohnu tisícovku z peněženky, tak si toho vůbec nevšimne!" Učitel se ptá dál: "A co ty, Pepíčku?" A Pepíček odpovídá: "Paní učitelko, můj otec je řidič kamionu. A nebýt těch šlapek a policajtů, tak i my bychom měli doma nějaké peníze..."

Bůh se zeptá Adama: "Kde je Eva?" "Šla se koupat do potoka." "Ty vole, to z těch ryb už nedostanu...."

Dva kamarádi sedí v hospodě. Jeden je smutný a druhý se ho ptá: "Co se Ti stalo?" "Ale přijdu domu a nejlepší přítel mi šuká ženu!" "Cos mu řek?" "Fuj Azore! K noze!"

"Musíš si každý den dávat jinou rtěnku?" "Proč, vadí ti to?" "Ne, ale okolo pinďoura se mi dělá duha."

Jel farář na kole, ruce si založil na prsa, takže jel bez držení řídítek. Viděl to policajt, zastavil ho a upozornil faráře, že se tak může natlouct. "I kdepak," povídá farář, "se mnou jede anděl strážný!" "Tak to zaplatíte pět set korun pokuty, protože dva na kole jezdit nesmí!"

Čtyři studenti se před zkouškou vydali na chatu na chlastačku. Samozřejmě přípravu na zkoušku podcenili. V pondělí ráno před zkouškou chtěli zachránit to, co se ještě dalo. Zavolali tedy profesorovi s omluvou, že u auta píchli kolo, mají defekt, a asi nestihnou zkoušku.Profesor, správný člověk, jim vyhověl a zkoušku o dva dny odložil.Studenti se na posunutý termín připravili vzorně.Profesor je rozsadil do 4 místností a rozdal jim zadání se dvěma otázkami. První, za 10 bodů, byla z učiva a byla jednoduchá. Druhá, za 90 bodů, zněla: Které kolo?

Jde takhle unavený starší muž a přemýšlí o životě. Najednou se zatáhne obloha a zvučným hlasem promluví Bůh. "Protože mě celý život věrně následuješ, splním ti jedno přání" Muž pohotově odpoví: "Postav most na Havaj, abych si tam mohl kdykoliv zajet." Bůh odpověděl: "To není zrovna jednoduché přání. Dovedeš si představit ty pilíře sahající až na dno Pacifiku? To množství betonu a oceli k jejich vybudování? Zamysli se ještě jednou a zkus vymyslet něco jednoduššího." Muž se znovu zamyslel a konečně řekl: "Bože, přál bych si rozumět své ženě. Chtěl bych vědět, jak se cítí, na co myslí,když se mnou nemluví, proč pláče, co tím myslí, když říká, že se nic neděje. A jak mohu svou ženu učinit opravdu šťastnou." Nato Bůh řekl: "Chceš na tom mostě dva pruhy nebo čtyři?"