Vtip: Chlubí se jeden vedoucí: A tohle je,...

Chlubí se jeden vedoucí: "A tohle je, pánové, náš nejvyvinutější stroj, který nahradí pět pracovních sil. O jeho údržbu se stará šest specialistů."

Pepíček dostane od tety krásné autíčko a maminka mu připomíná: "Co se říká?" "Nevím!" "Co říkám tatínkovi, když přinese výplatu?" "Aha - neříkej, že to je všechno!"

Vánoční firemní večírek Dnes se těším do práce. Je konec roku a budeme mít malou oslavu. Lednice v kanceláři je slibně naplněna a všichni se tváří slavnostně. Začínáme už o svačině. Do údržbářské šatny je svolána desetiminutovka, kde si všichni navzájem přejí a připíjí. Nepřijdou tak zkrátka ani ti, co se nemohou oslavy zúčastnit. Jako třeba moje žena, jež jde domů hlídat děti. Ostatně, když se slavil Mikuláš, hlídal jsem já a na podnikovém mejdanu byla ona. Konečně je konec směny. Pár lidí smutně odchází za svými povinnostmi. My ostatní jim ještě jednou přejeme hezký Nový rok a opět se scházíme v údržbářské šatně. Bouchají "rychlé špunty", vypráví se veselé historky a pomlouvá se ředitel. Někdo dokonce přivezl autem video. Pouštíme si nejdříve klipy a známé hity si zpíváme s televizí. Neustále se konzumuje alkohol, takže netrvá dlouho a dochází na po*no. Všichni ho komentujeme rádoby vtipnými poznámkami. Některé značně rozjuchané kolegyně dokonce tvrdí, že to musí byt značně vzrušující souložit před celým filmovým štábem. Začínají také padat návrhy, zahrát si nějakou sexuální hru a dvě kolegyně ihned souhlasí, svlékají se a navrhují jakou. Nakonec se skupina asi osmi lidí domluví a začínají hrát "Na medvídky". Princip hry je v tom, že se ženy položí břichem na stůl a pěkně vystrčí zadeček. Muži chodí za nimi a zasouvají do nich zezadu své nástroje. Jestliže dotyčná uhodne, čí bodlo ji právě obšťastňuje, vyhrává stovku. Ta, která to neuhodne, prohrává padesátku. Ti stydlivější ze začátku rozpačitě přihlížejí, ale pak je všechny zvědavost a vzrušení přemáhá a zapojují se také do hry. Jen já dál sedím, popíjím a se zalíbením pozoruji zadečky mých kolegyň. Šatnou se rozléhají slastné vzdechy a jejich radostné výkřiky, když vyhrají stokorunu. Rád bych si také zahrál, vzrušený jsem na to dost, ale bojím se, že by se to dozvěděla manželka. Jedna z hráček si jde právě doplnit sklenku a vyčítavě mi říká: "Netrhej partu a pojď si také zahrát." "Nemůžu, odpovídám, co by na to řekla moje žena?" "Co by říkala? O Mikuláši tady vyhrála osm stovek!"

Když si představený kláštera vezme homeoffice, stane se z něj homeopat?

Máme v ložnici stropní svítidlo napojené na tři vypínače. Jeden je u dveří, druhý na mé straně vedle postele a třetí na straně partnerově. Vzhledem k tomu, že se nejedná o schodišťový vypínač, ale prý křížový, tak se děje to, že když je můj vypínač v poloze vypnuto, partner má smůlu a jeho vypínač v tu chvíli nekomunikuje s nikým a ničím a prostě nerozsvítí ani nezhasne. Stojíme takhle za krásného počasí u místního podniku, venku mraky lidí se skleničkami, do toho přijde známý elektrikář a já říkám partnerovi: "Jééé, zlato, tady Aleš by nám mohl vyřešit ten problém v ložnici!" A bylo...

"Co děláš zejtra?" "No, prej mi má pošta doručit balík, tak budu od devíti do čtyř doma." "A pak?" "Pak si půjdu na poštu pro ten balík."

"Dnes nepřijdu, jsem nemocný." "Ahoj, nazdar, čau, těpic, čus, ahoj... " "Tobě hráblo? " "Ne, snažím se tě uzdravit!"

Ještě za komančů sedí v hospodě dva chlápci a povídají si. "Představ si, že manželka chce, abych jí koupil šicí stroj a já nemám žádné prachy." "Ale vždyť ty děláš v továrně na šicí stroje, ne?" "No jo, ale přece ho neotočím." "Když to budeš brát po částech, tak si toho nevšimnou. A pak si to doma složíš." "Dobrej nápad, díkes." Asi po měsíci se opět setkají v hospodě. "Tak co? Už sis složil ten stroj?" "Člověče, mám všechny součástky, které se u nás používají. Skládám a skládám, ale furt mi z toho vychází samopal."

Jeden státní úředník si postěžuje druhému: "Já nevím, co proti nám ti lidé pořád mají. Vždyť jsme nic neudělali!"

Na pracáku ve Frýdku-Místku mě upoutalo volné místo - Gynekologický asistent. Tak jsem se zeptal zprostředkovatelky, v čem ta práce spočívá. Ta vytáhla složku a říká: "No, to přijmete příslušnou pacientku a připravíte ji na vyšetření. Svléknete jí spodní prádlo, uložíte ji na vyšetřovací křeslo, namydlíte rozkrok, oholíte a pak jí vetřete olej na pohlavní orgán. Plat je 34.000 korun měsíčně. Jestli máte zájem, musíte do Havířova, je to asi 15 km". Tak jsem se podivil: "Jo tak ta práce je v Havířově ?" Zprostředkovatelka: "Ne, ne, práce je tady ve Frýdku-Místku, ale v Havířově momentálně končí fronta zájemců".

"Šéfe, nemohli byste mi zvýšit plat? Vždyť tu dělám jen za 18.000 Kč měsíčně! "Kohn se pousměje a začne: "Podívej, je pravda, že vyděláváš 18.000 Kč měsíčně, což je ale 216.000 Kč ročně, ale rok má 365 dní. Z toho je 52 sobot a 52 nedělí. To je už jen 261 dní. Dál máš 28 dní dovolené a 5 dnů jsi byl nemocný, to je už jen 228 dní. Den má sice 24 hodin, ale ty pracuješ jen 8 hodin, tedy jen 1 třetinu dne, to znamená 76 dní. Nemluvě o tom, že v roce máme 13 svátků, což jsou dny pracovního volna a tedy pracuješ jen 63 dní. To je jen o dva dny víc než 2 měsíce do roka. No a co chceš víc za práci za dva měsíce? Vždyť vyděláváš skoro 108.000 Kč měsíčně." "Promiňte šéfe, nechtěl jsem vyrušovat......"