Návštěvní kniha
No to teda nevím, jak je to možný, když jsem tak vzorná 
Oči jsou okna do duše. To, že v tvojich to hoří jako v pekle je zcela evidentní
No takovou jiskru v oku má málokdo
Tobě ta starost přímo září z očí.. (někdy )
No to víš. Mě přináší starost o druhý radost. Si tak kompenzuju to, že jsem někde potratila ten rozum. Hlavmě, že ty seš děsně rozumnej. Fakt tě to šlechtí
Jsi hodná, ale nechápu, že se pořád tak staráš o mě, když tobě se rozumu nedostává vůbec. Škoda že ti ho nikdo nemůže dát jako présent.
To stejně nemáš A není to jenom kvůli mě, i když je možný, že na tom mám maliličkatej podíl 
Však já vim. O klesání si tu mluvila pouze ty. A tebe já neposloucham, protože kdybych poslouchal, už bych neměl kam klesat
Na vrcholy se většinou stoupá
Na vrchol, tam kde je vzduch svěží!